Miloš Pošar
Markéta Pošarová Krajina

Miloš Pošar
Markéta Pošarová

Krajina

16. 9. – 8. 10. 2025

MILOŠ POŠAR
… Neboť je to český malíř se vším všudy. Také on dovede v krajině vidět barvy a tvary, hmoty a světlo o sobě (a má pro ně věru zvláštní cit!), ale hledá a nachází ještě něco za nimi a v nich: člověka a v první řadě sebe sama. I on na krajinu hledí oním vnitřním duševním zrakem často víc než tím tělesným (maluje ji ostatně málokdy venku pod širým nebem), a právě proto si ji představuje jako milenec vzpomínající na svou lásku, ještě poutavější a přitažlivější.(…) Síla a velikost umělce pak plyne především z důslednosti, s níž za svým poznáním, za přesvědčením o jeho pravdivosti stojí. Jen tak přesvědčí i nás ostatní.

PhDr. Jaromír Zemina (z projevu na zahájení výstavy v Nové Pace 16.6.1973)

MARKÉTA POŠAROVÁ
Jak charakterizovat oblast v níž se malířka pohybuje? Její obrazy přerůstaji v abstrakci, zároveň však zůstávají závislé na skutečnosti české krajiny. Skutečností lze rozumět zejména prostorovou hloubku, vrstvící se prostor rezonující jako zvuk, který k nám doléhá od horizontu. Dynamika barevných vrstev pohybujících se k nebi, jímž je však mnohdy jen úzká skulina v horní části obrazu, vnáší do statických děl implicitní pohyb vyjadřující pnutí samotné tvorby: ať je to krajina členěná podzimními poli a protkaná pěšinami nebo porostlá lesy a skalisky, nikdy jí nechybí snaha se rozpínat se do šíře      i hloubky a absolutizovat tak svůj vnitřní význam. Směřování krajiny k horizontu je charakteristickým prvkem většiny autorčiných děl. Tímto tíhnutím k horizontu se projevuje absolutní smysl nevyjádřitelného místa, kam je třeba dlouze putovat, které se nalézá „za“ horizontem, za obrazem. Prostor profánní se tímto krokem ze sebe samého mění na prostor transcendentní a krajina se stává místem směřování k Bohu či dokonce událostí setkání s ním.

 

Obrazy Markéty Pošarové mohou být díly, které nás osloví na první pohled, ale jejich hloubka, jak to ostatně platí pro každou kvalitní tvorbu, je dána jejich mnohovrstevností a plností, která se rozevírá postupně.

 

Matěj Pošar (2014)

 

 

 

Ak. mal. MILOŠ POŠAR (nar. 1924) pocházel z Červeného Kostelce v Podkrkonoší a i když od 50. let min. století žil na Zbraslavi, tento kraj se mu na celý život hluboko vryl do paměti a byl i jedním ze zdrojů jeho inspirace.
Při studiu na novopackém gymnáziu měl na něj velký vliv jeho profesor, kreslíř a grafik Karel Štika. Po válce vystudoval na Akademii výtvarných umění malířskou figurální školu prof. Vlastimila Rady. Miloš Pošar byl před zrušením spolků členem Umělecké besedy a členem Svazu československých výtvarných umělců.
Náměty pro svou krajinářskou tvorbu čerpal z již zmiňovaného Podkrkonoší, v době plánovaného vzniku vltavské kaskády přehrad ztvárňoval v rámci úkolové akce Povltaví krajinu odsouzenou k zániku. Maloval také Orlické hory a Český ráj, Pieniny, a ve svém zralém období spolu se svým přítelem malířem Jaroslavem Otčenáškem objevoval malebnost jihočeských statků a vesnic jižních Čech, jejichž krásu stylizoval do nezaměnitelné osobité podoby.
Miloš Pošar zemřel v září roku 2007.

Ak. mal. MARKÉTA POŠAROVÁ žije od narození (1954) v Praze - Zbraslavi, i když s přestávkami, kdy žila v Ruzyni a Liberci. Vystudovala malostranské gymnázium Jana Nerudy a Akademii výtvarných umění v Praze, školu monumentální malby prof. Arnošta Paderlíka absolvovala autorsky tkanou tapisérií. V průběhu studia a krátce po absolutoriu se zabývala tvorbou gobelínů. Poté se však autorka již výhradně zaměřila na krajinomalbu (olejomalba, kresby kombinovanými technikami, kombinace grafických technik a malby). Autorka se též věnuje pedagogické činnosti, v současné době již pouze externě, na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci.