Přízemí vysočanské radnice Sokolovská 324/14, Praha 9 283 091 292, 737 540 969 www.praha9.cz Vstup volný pondělí až čtvrtek 10:00 - 19:00

Zuzana Čížková Kousek cesty

Zuzana Čížková

Kousek cesty

30. 10. – 16. 11. 2017

Zuzana Čížková, výtvarnice původem z Brandýsa nad Labem, v současnosti tvořící v Praze a Dobřichovicích u Prahy, svou samostatnou výstavou ,,Kousek cesty“ představuje i jiné výtvarné disciplíny (kresba klasická i digitální, malba, fotografie, objekty, sochy), po vzoru svého kreativního a výtvarně všestranně zaměřeného profesora Kurta Gebauera, u kterého studovala na VŠUP v Praze. Zároveň nechává diváky nahlédnout do průběhu práce na proseckých kamenných madonách. Tento soubor tří ručně sekaných kamenných Madon pod názvem Madonino tajemství před sedmi lety na podzim osadila výtvarnice ve spolu-práci a architektem Lubošem Jírou v Praze 9 u kostela sv. Václava .

Stále ještě mladá výtvarnice svá díla vystavovala na mnoha prestižních místech v ČR i zahraničí, například v Presidentské galerii v Bruselu, v pražském Karolínu, v Grand Palace v Paříži, v Královské zahradě Pražského hradu. Získala několik výtvarných ocenění a její sochařské realizace můžeme vidět i v Praze 5, v Brandýse nad Labem, v Poděbra-dech a jiných městech v Česku. Menšími díly, zejména obrazy s komorními plastikami je zastoupena v soukromých i státních sbírkách v ČR i zahra-ničí. V průběhu let ji nepříznivé životní okolnosti zavedly od těžkopádného kamene ke křehkým a létajícím motivům, k otázkám o životním stylu spojeným s proměnou duchovního života a víry v technický pokrok.

Výstava prezentuje několik děl z průběhu autorčiny výtvarné cesty (cyklus Romantická krajina 21. století 1 a Krajina dnes), ale největší část expozice je věnována výběru zcela nových prací z cyklů Výlety N a Nejsme roboti. ,,Vycházím ze surrealismu. Což není bláznivé zachycení nemožného, jak tento směr mnoho laiků vnímá, ale jak říká Breton: Pouštějí z řetězu ducha, aby rozpustil společenské konvence a předsudky. Pokoušejí se obrátit vniveč myšlenkové rámce i rámce chování a vstoupit do nového zářícího mraku nevědomosti, zároveň jsou demiurgy neustále se rozpí-najících nových světů. Budou-li to lidé chtít, mohou v sobě objevit vnitřní oblast, kterou by mohli proniknout až k okraji nadreálných světů.“ (Michel Carrouges). Ve formě, jakou ve svém díle Čížková často volí, je dobře patrný vliv výtvarného hnutí jejího profesora, České grotesky.

Náměty Zuzaniny tvorby se ve všech disciplínách prolínají. První mramo-rová lastura tvořená z carrarského mramoru kolem roku 2002 se vrací jako symbol lehkosti a křehkosti, což bez pochyby vyplynulo z autorčiných fyzických pocitů. Motivy architektury i s poukázáním na důsledek lidského chovaní (např. Rajská zahrada) se znovu objevuje, hlouběji rozpracovaný, například v cyklech obrazů Romantická krajina 1 a 2, Krajina dnes a Inter-netová krajina.

Mnoho z těchto obrazů je v současné době v registraci americké Saatchi gallery.

Díla věnovaná proměně duchovního života v technický pokrok a odkazům na Nový zákon byla poprvé představena v roce 2005, putovala po Evropě v rámci výstavy Česká Bible v průběhu století, a nyní se v důsledku potře-by intenzivnějšího sdělení autorka k tomuto tématu vrací.

Vyústěním emotivního pojetí tvorby jsou i různě pojatá embrya. Nej-známější je objekt Zrození králů, vystavený několik let ve Vídni na Velvyslanectví ČR, na pražské Kampě i v královské zahradě Pražského hradu.

Významnou roli zaujímají již od roku 2001 ruce, tradiční výtvarný motiv, avšak velmi originálně pojatý (např. ruce znázorňující znakovou řeč či prstovou abecedu). Autorka jako první v ČR vytvořila sochařský reliéf na motiv znakové řeči, osazený před školou pro sluchově postižené děti v Holečkově ulici. Dílo vzniklo ve spolupráci právě s pedagogy této školy. Za další dílo, reliéfní nápis „MILUJI“ získala cenu „Inspirace dobrem, Wintontrain, Praha-Londýn.“ Později si Zuzana uvědomila, že nejlepší variantou bude oslovit přímo neslyšící děti a realizovala s nimi rozsáhlý projekt Krásná řeč. Zuzana je velkou obdi-vovatelkou francouzské sochařky Louise Bourgeois.

Posledním motivem je lidská figura, nyní v cyklu obrazů Nejsme roboti. Krajina v mnoha obměnách je v nej-čerstvější Zuzanině tvorbě zejména únikem z reálného světa, který ji obklopuje, ale i z jejího vlastního fyzična. Protože opravdu nejsme roboti, ačkoliv se jim někdy snažíme vyrovnat.

 

Bližší informace o autorce a foto-galerii najdete na jejím webu www.cizkovazuz.com

 

Mgr. Hynek Moravec