Přízemí vysočanské radnice Sokolovská 324/14, Praha 9 283 091 292, 737 540 969 www.praha9.cz Vstup volný pondělí až čtvrtek 10:00 - 19:00

Arch. Zdeněk Podhůrský Broučci - retrospektivní výstava loutek

Arch. Zdeněk Podhůrský

Broučci - retrospektivní výstava loutek

13. 6. – 29. 6. 2017

Arch. Zdeněk Podhůrský

*19. 9. 1920

†31. 3.1981

Narodil se v Praze v dělnické rodině. Tatínek Antonín byl obyčejný nádra- žák, ale právě on přivedl svého syna k lásce k loutkám. Po večerech totiž ve volném čase vyřezával a vyráběl pro zábavu malé loutky a panáčky. Protože za okupace byla většina vysokých škol zavřena, syn Zdeněk studoval na soukromé umělecké škole ak. mal. Antonína Švába. Po válce zahájil studia profesury kreslení na pražské technice. Na studia sipřivydě- lával doučováním českého jazyka, který miloval a skvěle ovládal. Již tehdy ho ale zajímaly hračky a loutky v pohybu, takže po ukončení studií nena- stoupil profesorskou dráhu, ale začal pracovat jako výtvarník a loutkář u profesora Skupy. Pro jeho divadlo vytvořil legendární dokonale rozhýbaný marionetový Černošský orchestr. Nadšený ohlas diváků i kritiků autora rázem zařadil mezi nejtalentovanější výtvarníky.
V té době se Zdeněk Podhůrský osamostatnil a vybudoval vlastní loutkový atelier. Vytvořil kolem stovky prototypů hraček pro československý hrač- kářský průmysl, věnoval se návrhům divadelních loutek a také loutek i dekorací pro domácí loutková divadélka, která byla sériově vyráběna a s úspěchem prodávána. Vytvořil přes dvě desítky reklamních loutkových filmů včetně scénářů. V Československé televizi spolupracoval na dět- ských vysíláních, byl autorem např. loutkové stínohry podle Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty, řady výprav pro inscenace pohádek či tele- vizní loutkové znělky vysílání pro nejmenší Kolotoč. Spolupracoval také s Československým státním filmem – vytvořil loutky pro Karla Zemana a jeho Cestu do pravěku, spolupracoval na pohádkách Hrátky s čertem, Zlaté kapradí, Rusalka a řadě dalších. Byl zakládajícím členem Ústředního loutkového divadla v Praze, pro světové výstavy vytvářel tehdejší fenomén – dioramata – plastické loutkové obrazy. Roku 1967 se do povědomí celé- ho národa vepsal loutkami k osmidílnému seriálu Broučci podle předlohy J. Karafiáta. Pro renomované společnosti vytvořil desítky prestižních ka- lendářů, které reprezentovaly českou loutku v zahraničí (Pragoexport, Motokov, Merkuria, Strojimport, Vítkovické železárny a další). Kalendář roku 1966 pro Pragoexport byl otištěn ve švýcarském Graphis Antal jako nejlepší práce roku. Pro Vítkovické železárny navrhl a vytvořil maskot a značku - rytíře Vítka. Byl autorem loutek k seriálu španělské televize Myš Violeta a její svět fantazie, který se vysílal nepřetržitě čtyři roky a získal ocenění Zlatá palma a Cenu Eurovize. Poté následovaly seriály pro Čes- koslovenskou televizi: Příběhy Čokoládového panáčka, Neználkovy příhody, Krokodýl Ham a Čmelák Aninka.

Zdeněk Podhůrský se stal profesorem loutky na DAMU a dále uplatňoval i vyučoval své patenty pohybové technologie a vodění loutek. Jeho po- slední prací, bohužel již nedokončenou, jsou loutky k animovanému seriálu Řecké báje a pověsti. Loutky vytvořil téměř všechny, ale prohraný boj s rakovinou plic realizaci seriálu zabránil.

Loutky arch. Zdeňka Podhůrského byly prezentovány na 28 výstavách doma a na patnácti výstavách v zahraničí, např. EXPO 58 v Bruselu (zlatá medaile za Císařovy nové šaty a dětskou hračku Výlet dětí parníkem), 1959 Švýcarsko – Neuchatel (Český betlém -  vítězná hračka), Řím, Moskva, Havana, Cairo, Amsterodam, Vídeň, Paříž, Spokan, Teherán, Toronto, Quebeck, Vancouver...

Mohlo by se zdát, že čas loutek pominul. Realistické plameny, chrlené děsivými tlamami uvěřitel- ných draků, dnes divákům málem ožehnou obočí, a víly jsou tak sexy, že by se Maková panenkačervena- la nejen na sukni, zatímco motýl Emanuel by nejspíš rovnou omdlel. Počítačová animace prý dokáže všechno. Ale dokáže opravdu všechno?

Někteří její nejslavnější tvůrci přiznávají, že byli uchváceni a nechali se inspirovat českou animovanou tvorbou minulého století, jejím důvtipem, lehkostí, vynalézavostí, kouzlem a fantazií. Jedním z nejvýraznějších autorů české loutkářské tvorby, vysoce ceněným doma i v zahraničí, byl architekt Zdeněk Podhůrský. Okouzlení jeho večerníčky přechází z generace na generaci a Karafiátovy Broučky si dnes snad už nikdo nepředstaví v jiné podobě, než jakou jim vtiskl právě on.

Retrospektivní výstavu jeho loutek byste si neměli nechat ujít – dospělým připomene to, na co je milé vzpomínat, a dětem ukáže, že všechno se v počítači udělat nedá.

Nejen to. Loutky Zdeňka Podhůrského mají v sobě něco, co dokonalé počítačové animaci tak často schází:
otvírají nekonečný prostor naší fantazii a hravosti.