Přízemí vysočanské radnice Sokolovská 324/14, Praha 9 236 041 292 www.praha9.cz Vstup volný pondělí až čtvrtek 10:00 - 19:00

Teodor Buzu - malby, grafika
Tomáš Pergler - objekty
Vlastimil Slabý - fotografie


Za jeden provaz

Teodor Buzu - malby, grafika
Tomáš Pergler - objekty
Vlastimil Slabý - fotografie


Za jeden provaz

3. 3. – 27. 3. 2014

ZA JEDEN PROVAZ
je název výstavy, kterou můžete shlédnout v prostorách Galerie 9
na vysočanské radnici od 3. 3. do 27. 3. 2014. A to je čas studený
a syrový, a proto pro návštěvu kulturní události nadmíru vhodný. I vás určitě potěší i prohřeje výstava tří zkušených výtvarníků, kteří přijali pozvání Prahy 9 a zaplnili rozsáhlé galerijní prostory svými šarmant-ními uměleckými díly. A vzhledem k tomu, že každý z nich připravil malý reprezentativní průřez svojí tvorbou, jedná vlastně o tři výstavy
v jedné. 

Rozdílné výtvarné techniky, odlišné formy a způsoby sebevyjádření, ale jedno mají tito výtvarníci společné: tvoří s chutí, tvoří rádi a mno-ho, tvoří dobře, vždy ale tvoří s pokorou a sebereflexí. S věkem při-chází zkušenost a vyzrálost. A tak na výstavě uvidíte vyzrálé obrazy, akvarely, grafiky, fotografie, kresby, sochy a objekty. Jak řekl nejmeno-vaný klasik: učit se, učit se, učit se… Talent sám nestačí. Trpělivá píle, neutuchající vůle, analytické myšlení: syntézou je harmonie vyššího typu. V uměleckém díle, v duši. Snad potěší i duši vaši. Umělců je mnoho, ale těch opravdových, kteří umění žijí a žijí uměním, mezi nimi není až zase tolik. Jen takoví umělci jsou povoláni k osobitému
a trvalému uměleckému zápisu.
Vlastimil Slabý je fotograf blatného typu (žije a pracuje Zvěroticích
u Soběslavi). S optimismem sobě vlastním vychutnává dary života především objektivem svého fotoaparátu. Zádumčivou krásu naší vlasti zachycuje, přes všechna vábení k mnohem snadnějším digitál-ním technikám, tradiční zrcadlovkou. A to dělá velice dobře. Zde není nic zadarmo, zde není nic snadné, každý snímek je třeba dobře pro-myslet. Zátiší má kompozici, řád, hloubku, křehký půvab, je oknem do jiného, starého světa zašlé krásy? Ale náš fotograf není pouze uzavřen ve zdech ateliéru: při svých procházkách i delších cestách dokumen-tuje a za použití klasických technik pro věčnost uchovává to, jaké měla naše krajina pěkné proporce a jak ji naši předkové citlivě svou prací dotvořili. Cit pro detail, smysl pro celek, tak pěkně se nám ty vesničky v údolí, na vršku či pod kopcem povalovaly… A dnes?
Pojďme raději k panu malíři: je jím rovněž věčný optimista Teodor Buzu, rodák z Moldávie, dávno však přesídlený do města Tábor, vpravdě mezinárodní umělec, ověnčený mnoha řády a nejvyššími vyznamenáními, kterými se vlády několika evropských zemí rozhodly ocenit jeho rozsáhlé zásluhy o výstavbu kulturních mostů mezi náro-dy, a také nositel několika významných malířských cen. „Jsem realista, věřím na zázraky!“ – tak zní jeho životní krédo. A i když se ho nemálo lidí pokoušelo vyučit jinému krédu, on zůstal tomu svému věrný, a ne-jen to, ve svém uměleckém i společenském působení je stále aktivněj-ší. Zázraky se dějí. V Teodorově podání je svět takový nějaký hezčí. Akvarely, akryly na plátně, grafika i kresba: všude se malíř školený na Charkovské Akademii umění pohybuje jako doma. Vždy kompozičně vyzrálé, ve své barevnosti netypické a přitom odvážné. Že by se s ná-mi  autor dělil i o své vzpomínky na vzdálenou domovinu? Výtvarné paralely mě nenapadají a to je dobře.
To sochař Tomáš Pergler, jurodivý pražák křtěný Vltavou, skeptik, jen zřídka ještě optimista. Věčný hledač: Kde je dobře? Kde jsou ty koře-ny? Kde je ta pravlast, ten Ráj, nebo jak se tomu říká, snad někde na jihu? Tam kde svítí slunce a je tam teplo a lidi se na sebe usmívají? Tak tomu se do práce nikdy nechce, rád by si jen tak snil… Pak ale musí, motory vnitřního pnutí jsou příliš silné, hrozí přetlakování a ex-ploze. Ten snad nikdy hledat nepřestane, a to i přes to, že alespoň
v tom výtvarném světě svou polohu již našel: vtip, sarkasmus, ironie, ozvuky pradávné historie, sem tam i olezlá fosilie… Dřevo, kámen, papír, ale i kov, drát, ba i ta kožešinka se může hodit: jak se vyplatí býti kramářem! Pouze však materiály přírodní umožní sochaři promě-nit své vize a sny ve vtipnou klasiku bez televizních instalací a složi-tých konceptuálních výlevů. Dílo hovoří samo za sebe a varuje i žaluje: pozor na trapnost!

Závěrem:
A ještě jedno mají tito tři pánové společné: oni ještě věří v přátelství, ještě věří v hodnoty, které nás přesahují, ještě se chtějí dělit a chtějí (si) pomáhat. A tím obrazně táhnou za jeden provaz. 

Přijďte poznat to málo z jejich díla, co se do výstavních sálů vešlo,
a nakonec i je osobně: Slavnostní zahájení výstavy, kde budou přítomni, se koná dne 5. března 2014 od 18 hodin.                                                                                                 Tomáš Pergler 29. 1. 2014 

VLASTIMUIL SLABÝ
... světlostíntma

*28. 5. 1962.
Studia:
dálkově,  Pražská fotografická škola - prof. V. Vlášek a Ján Šmok.
Bydliště: Zvěrotice 126, 390 01 Soběslav.
Kontakt:vsfoto@volny.cz, www.facebook.com/vsfoto.cz,
tel.: +420 603 267 041

TOMÁŠ PERGLER
…dřevopapírkámen

*22. 8. 1960 v Praze, kde žije
a tvoří. 1985 absolvoval Filosofickou fakultu UK v Praze. Od r. 1998 pracuje na Akademii výtv. umění v Praze.
Kontakt: Pergler@avu.cz, www.avu.cz/~pergler
tel.: +420 732 844 910

Ak. mal. TEODOR BUZU
...hodnělidůmalolidí

*3. 5. 1960, Drasliceni, Moldavsko.
Studia: 1980 – 1985 Akademie Umění a Designu, Charkov, Ukrajina, prof. Oleg Veklenko. Zúčastnil se 103 kolektivních
a uspořádal 87 autorských výstav.
Bydliště: Kostnická 158, 390 01 Tábor, Česká republika.
Kontakt: +420 775 199 915,
e-mail: teobuzu@centrum.cz
www.teodorbuzu.com