Přízemí vysočanské radnice Sokolovská 324/14, Praha 9 283 091 292, 737 540 969 www.praha9.cz Vstup volný pondělí až čtvrtek 10:00 - 19:00

Jan Pravoslav Přibík a škola jeho doby

Jan Pravoslav Přibík a škola jeho doby

11. 9. – 3. 10. 2013

Ačkoli rok 1848 vzrušil veškerý náš národ tak, že vlastenců bylo do sta tisíců, ano že zdál se tu býti i vlasteneckých heroů celý pluk, přece jenom ten hlouček vlastenecký, který jsme viděli, slyšeli a cítili kolem sebe pak hned v letech padesátých, byl k neuvěření úzký a řídký
a znali jsme každého dobře, kdo do něho patřil. Mezi osobnosti ty známé náležel rozhodně učitel Jan Pravoslav Přibík, působící prve
v Berouně a potom ve Vysočanech u Prahy. Vážili jsme si ho pro jeho nepopiratelné zásluhy, měli jsme radost z té jeho radosti, jakou jevil
z každé vycházející knížky a knížečky své, a rádi jsme s ním rozmlou-vali o jakýchkoli národních zájmech, neboť jeho zajímalo všechno živě a vřele. Tenkráte byl Přibík osobností velice známou - dnes zná stařečka málokterý jej potkávající Pražan, ač má Přibík posud stejně živý interes pro všecko, co je české, a ač jméno jeho ovšem je zapsáno trvale do dějin českého probuzení.

Když před několika lety byly oslavovány sedmdesáté narozeniny Přibíkovy, napsal jeden ze soudruhů jeho cituplnou báseň, v níž mimo jiné řekl:

„Čas stříbrem hlavu Tvoji korunoval, dal místo lauru vrásky Tvému čelu..."

A měl pravdu - vrásky a laur u starého toho učitele jsou významu zcela stejného!

Přibíkův životopis byl už přečasto psán a podán jak v časopisech
a slovnících, tak v odborných spisech učitelských.

J. P. Přibík narodil se dne 4. dubna 1811 v Mníšku, kde jeho otec byl učitelem a ředitelem hudby chrámové. Studoval na učitelství v Praze, stal se na různých místech učitelem soukromým i veřejným, až r. 1835 obdržel místo na hlavní škole v Berouně. Odtud přišel roku 1854
do Vysočan, kdež opět působil po 22 léta, načež k žádosti své dán
na zasloužený odpočinek. Jakožto učitel byl Přibík vždy přívržencem rozumných moderních směrů, horlil pro vyučování na základě mateř-štiny, pro vyučování názorné, pro šíření vědomostí přírodních a vůbec pro vše, čím duch mládeže vpravdě může sílit a vzkvétat. Přibík měl ono nadšení neúmorné, bez něhož arci učitel každý je pracovníkem jenom politování hodným, a s pýchou může říci o sobě: „Odchoval jsem vám Čechů do sta tisíc!"

Činnost Přibíkova ovšem se neobmezovala na pouhou školskou světnici; kde mohl, zasáhl také v plný život. Zvláště pak v bouřlivém roce 1848 osvědčil se býti velmi činným, takže byl navržen a zvolen také za poslance do zemského sněmu. Při sjezdu pak Slovanských lip v Praze byl zvolen tajemníkem.

Rozumí se samo sebou a vyplývá to jak z povahy tehdejší doby a čes-kých poměrů vůbec, tak z osobní povahy Přibíka samého, že on také literárně byl činným, a sice velice činným. Článků časopiseckých, jež sepsal, je bezpočetně, a samostatně vydaných spisů je alespoň
do třiceti.

1887                                                                                      Jan Neruda

         

Výstava k 120. výročí úmrtí prvního vysočanského učitele Jana Pravoslava Přibíka. Jemu, jeho životu a dílu v kontextu zrodu vysočanského školství
je věnována polovina výstavního prostoru, druhá část je koncipo-vána jako připomínka triviální školy druhé poloviny 19. století. Ve spolupráci s Národním pedagogickým muzeem
J. A. Komenského a Muzeem východních Čech v Hradci Králové se pokoušíme dnešním školním dětem přiblížit podmínky, v nichž se na konci 19. století  tehdejší žáci učili, a prostřednictvím vybraných školních pomůcek, učebnic a výukových obrazů, modelů a vybavení školní třídy vystihnout atmosféru doby, tolik odlišnou od způsobu života dnešních školáků.