Petr Hampl *43 
Petr Hampl *75
Příběhy

Příběhy

Petr Hampl starší ve svých obrazech a grafikách vypráví příběhy hlavně o ženách, vyjadřuje se v podobenstvích a používá při tom velké množství ikonografických prvků. Ženské akty, které v sobě mají styd-livě erotické napětí, zobrazuje s rokokovou rafinovaností.  Jeho syn zachycuje fotografickým pohledem detaily světa, který ho obklopuje, přepisuje pravoslavné ikony, zabývá se materiálovou studií předmětů a zkoumá prostorové a světelné vztahy.

Oba autoři mají podobný přístup k malbě. Nejsou to experimentátoři, sází spíše na jistotu a na klasické řemeslo. Není jim vlastní expresívní gestická malba, jejich ruku vede spíš preciznost a trpělivost.

Petr Hampl mladší pracuje v pražském atelieru v Nuslích. Atelier převzal po svém otci, který si v polovině 90. let postavil jiný na Zbra-slavi. V přítmí suterénního ateliéru jako by se zastavil čas. Vybavení ateliéru, od nábytku po tapety je ze 70. let, z doby, kdy si jeho otec atelier zařizoval. Zůstaly po něm dobové plakáty z výstav i fotografie modelek z 80. let, které sloužily jako předlohy pro jeho grafiky a obrazy. Vše jako by vybízelo k neustálé konfrontaci, doprovázené mírnou, trochu skeptickou melancholií, a zároveň nutilo držet se v malbě jaksi při zemi. Tato determinace prostředím v mnohém naznačuje směr, jakým se jeho tvorba vydává, nebo spíš velmi pozvolna pluje. Oba autoři totiž nejsou živelně hnáni překotnou tvorbou, ale mají na umění a na malování poněkud střízlivý, spíše distancovaný pohled.

Petr Hampl starší připomíná stárnoucího Bakcha, který má ve svém ateliéru plno orchidejí a exotických rostlin, pěstuje vinnou révu, ze které vyrábí vlastní víno. Svá nejproduktivnější léta však prožil v době, která svobodnému výtvarnému projevu příliš nepřála. Počátkem 90. let se začal malbě opět intenzívně věnovat, ale strhla ho vlna restaurátorských příležitostí. Když cítil, že přišel čas na změnu, začal se věnovat pedagogické činnosti a předávat své celoživotní zku-šenosti mladším generacím. Poslední dobou maluje stále méně, ale oto víc se věnuje volné grafice a tvorbě ex-libris. Do grafické techniky leptu převádí témata svých obrazů a vytváří tak komorní transkripce svých dřívějších monumentálnějších prací.

Paralelní životní osudy obou autorů vytváří příběhy, které jsou obsa-ženy v jejich tvorbě. Pokud budete mít chuť do nich nahlédnout, přijďte se podívat na výstavu Příběhy do Galerie 9.

Příběhy, které jsou obsaženy v obrazech a grafikách vystavujících autorů, mají hodně společného. Vyprávějí je malíři, kteří mají společné jméno, bydliště, ale především jsou ve vztahu otce a syna.

Také jejich životní cesta se v mnohém podobá. Oba mají stejnou střední školu (SUPŠ), studovali malbu na vysoké škole (Petr Hampl *43 AVU, Petr Hampl *75 VŠUP), oba mají mnohaletou zkušenost s restaurováním a s pedagogickou činností.