Zdzisław Wiatr Hlubčický skicář

Hlubčický skicář

Narodil jsem se v Hlubčicích, na opolském Slezsku – ve městě u hranic s Československem. Moji rodiče z otcovy strany byli repatrianti z Kamionky Strumiłłovy na Ukrajině, a z matčiny strany – Lachové z Grudka nad Dunajcem v Malopolsku. V šedesátých letech byli našimi sousedy lidé, kteří museli v důsledcích 2. světové války opustit Wilno, dnes litevský Vilnius, běloruské Grodno nebo Zbaráž na Ukrajině.

Bylo mi čtyři nebo pět. Seděli jsme s dědou Antonim v kuchyni u velikého stolu, nad nímž visela žárovka, stíněná bílým plechovým talířem. U stolu se soustředil život naší rodiny. U stolu jsme jedli, u stolu vedli moji rodiče dlouhé hovory nocí až do rána, kdy se děda vracel z noční služby. Měli jsme ještě pokoj, ale v zimě byla kuchyně nejteplejším místem. A tady, v atmosféře kuchyňského tepla, mi děda Antoni ukazoval svět prostřednictvím kreslených obrázků. Kreslil s cirkusovou ekvilibristikou, naprosto svobodně, a já byl zcela fascinován. Napoleon měl úžasný půlkruhový klobouk, stál na nohou bez bot, a ruku měl pod pláštěm – tak, jako Napoleon. Žid v kožešinovém klobouku vypadal přesně tak, jako na předválečných fotografiích za Lwowa nebo z Kamionky.

V okouzlení dědovou kreslířskou dovedností jsem začal sám kreslit své vlastní příběhy a portréty. Všechny jsem shromažďoval v šuplíku své skříňky, abych se k nim mohl občas vracet a doplňovat je dalšími kresbami.

Dnes si výrazně uvědomuji, že můj tehdejší celý svět, lidé a jejich historie, rozněcovaly moji obraznost, a rozhodně předurčily mé pozdější výběry témat. A také definitivní rozhodnutí o dalším vzdělání. Můj tehdejší malý hlubčický svět s lesy, poli, říčkami a horami na dohled mne fascinuje stále. Bohatství krajiny, polí, vůní, zvířat i rostlin se stalo tématem mých kreseb, pastelů i prvních linorytů, tištěných na ždímačce pračky Frania.

Na „Hlubčickém skicáři” jsem začal pracovat v roce 2020 během běsnící pandemie. Kreslení se stalo únikem k nikdy nerealizovaným kresbám. Ve „Skicáři” se vztahují k obrazům, obyvatelům Hlubčic i hlubčicka důvěrně známým, ale interpretovaným mým způsobem vyprávění a tvorby napětí, mým uchopením neviditelné energie místa. Postupně vzniklo 74 kreseb a 34 velkoformátových realizací, ale celý projekt stále zůstává otevřeným prostorem mých hledání.

Zdzisław Wiatr

ZDZISŁAW WIATR

nar. 1960 v Hlubčicích (Głubczyce)

Kreslíř, grafik, malíř a pedagog. V letech 1981-86 studia grafiky na Akademii krásných umění v Krakově, 1986 diplom s vyznamenáním v ateliéru knihy prof. Adama Romaniuka a v ateliéru malby prof. Macieje Bieniasze. V letech 1986-87 stipendista Ministerstva kultury a umění.

Řádný profesor Fakulty Umění University Jana Długoše v Čenstochové. Spolupracoval s měsíčníkem „Res Publica” a s nakladatelstvím „Errata” ve Varšavě. Účastnil se takřka 400 společných výstav, realizoval kolem 60 výstav autorských a získal celou řadu ocenění.