JOSEF JÍRA
JAROSLAV KLÁPŠTĚ
VLADIMÍR KOMÁREK grafika - ze sbírky Petra Kábrta a Jana Klápště

grafika - ze sbírky Petra Kábrta a Jana Klápště

JOSEF JÍRA

*11. 10. 1929 Turnov, †15. 6. 2005 Malá Skála u Turnova. Malíř, grafik a ilustrátor. Studia na odborné šperkařské škole v Turnově a na AVU v Praze u K. Mináře, M. Holého, O. Nejedlého a V. Rady. Kromě malby také sportoval, a vášnivě lyžoval celý život (v r. 1946 byl členem čs. reprezentačního družstva v lyžování). Zprvu se živil propagační grafikou či ilustrací, stále však maloval (nefigurativní kompozice i krajiny či portréty) a věnoval se rovněž kolážím, asamblážím, textilu či vitrážím, a samozřejmě grafice. Zakládající člen skupiny M 57, člen SČGU Hollar a SVU Mánes. Účast na Expo 58 v Bruselu, řada realizací v architektuře. 47 autorských výstav a účast na více než padesáti výstavách skupinových. Zastoupen v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, v Galerii hl. m. Bratislavy, Středočeské galerii Praha, v Památníku Terezín, v Puškinově muzeu v Moskvě a řadě krajských a oblastních galerií. V roce 1992 otevřel na statku v Malé Skále galerii výtvarného umění, kde shromáždil díla více než osmdesáti českých umělců. 

Zdroj: Wikipedie

JAROSLAV KLÁPŠTĚ
*7. 8. 1923 Záhoří u Žel. Brodu, †23. 9. 1999 Praha. Malíř a grafik. Po maturitě v r. 1942 byl totálně nasazen. Únikem z nesmyslné dřiny při opravách tunelů bylo kreslení a později i malba. Náhodné setkání s Bohumilem Hrabalem, který byl prvním kupcem jeho obrazu, jej utvrdilo v rozhodnutí, že výtvarnou práci, přinášející opojný pocit svobody, nikdy neopustí. Ihned po skončení války se přihlásil na UMPRUM v Praze do speciálky Františka Tichého, studia ukončil v ateliéru Emila Filly. Stal se členem Hollaru a Svazu výtvarných umělců v Liberci, věnoval se malbě krajin, portrétů i zátiší, a posléze také grafice – volné i ilustracím, ex libris či novoročenkám, výhradně v technice suché jehly. Zásadní jsou i jeho práce, označované jako „nepřijatelné“, reflektující demolici města Most. Jeho syrová, trpká a ironická tvorba však byla opakovaně odmítána, nejdříve jako formalistní, diametrálně se odklánějící od požadavků doby, a po uvolnění a nástupu abstrakce v 60. letech naopak jako realistická. V 80. letech se jeho malířské i grafické dílo skupilo ve velikých celcích, vystavoval však sporadicky a většinou proti vůli schvalovacích orgánů. Azyl před režimem nalezl v dřevěnici v Čikváskách. Těžký úraz s následující vážnou nemocí v roce 1988 inicioval vznik řady trýznivých děl. Po roce 1989 konečně mohl uspořádat několik málo reprezentativních výstav, ale jeho porevoluční dílo zůstalo stejně ironické, jasnozřivé a přímočaré.

ek

VLADIMÍR KOMÁREK

*10. 8. 1928 Hořensko u Semil, †24. 8. Jilemnice. Malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Studia na umělecké sklářské škole v Železném Brodě, 1946-48 AVU v Praze, 1948-54 UMPRUM, absolvoval u prof. Karla Štipla. Většinu života prožil na Semilsku, v milovaném kraji, kde se narodil. Intenzivně se věnoval volné malířské tvorbě, jíž oživil tradici české imaginace. Raná tvorba se vyznačuje expresivností, pro malby zralého období je charakteristická podmanivá lyričnost v pastózních jemných odstínech pastelových barev a neostrých konturách. Rovněž grafické dílo – volná tvorba i ex libris či novoročenky – je velmi vysoce ceněno. Autor řady ilustrací, vydání veršů Vladimíra Holana Strom kůru shazuje s jeho výtvarným doprovodem získalo v r. 1981 prestižní ocenění Nejkrásnější kniha roku. Člen Sdružení českých výtvarných umělců Hollar. Nesmírně bohatá výstavní činnost – dlouhá řada jak autorských, tak společných výstav doma i v zahraničí. Byl nejen výborným výtvarným umělcem, ale také okouzlujícím, podmanivým a vtipným vypravěčem.

Zdroj: Wikipedie

SPOJENO SATINÝRKOU

Syrová drsně kopcovitá krajina Podkrkonoší skrývá drahokamy. Zdejší šperkařská i sklářská škola byly u zrodu světového jména českého šperkařství a sklářství. Kraj je doslova prostoupen jakýmsi lyrickým humanismem a jeho atmosféra i drsně půvabná barevnost a tvářnost dala vyrůst udivující řadě jmen v českém výtvarném umění zcela neopomenutelných. V okruhu několika málo kilometrů, doslova kolem jednoho kopce, tu žila trojice generačně svázaných umělců. Dílo všech tří je dnes velmi vysoce ceněno, ale obecného uznání dosáhli poměrně pozdě. Žili a tvořili v dobrovolném vyhnanství v lidmi zapomenutém kraji a v jejich díle silně zní ohlas jeho mystiky.

Jejich tvorba se navzájem takřka diametrálně liší, ale grafické listy všech tří prošly stejným hlubotiskovým lisem – satinýrkou - a stejnýma rukama. Konečnou podobu dal všem stejný tiskař – PETR KÁBRT, v jehož osobě se snoubí perfektní řemeslná dovednost se vzácným citem pro specifika a výraz grafiky jednotlivých autorů. Člověk rtuťovité a neúnavné aktivity i trpělivosti tiskne pro celou řadu uměleckých grafiků se zázračnou intuicí a citem pro vyznění každého listu. Těm třem podkrkonošským nejen tiskl, ale také snášel jejich rozmary a byl vždy připraven naštípat dříví, očesat jablka či odvézt do nemocnice. Jeho zásluhy o českou grafiku tkví nejen v tom, že těmto svébytným umělcům tiskl, ale i v péči o ně.

ek