Jaroslava Bendová Prozření / enkaustika

Prozření / enkaustika

Chcete vidět, jak vzniká enkaustika, případně si ji sami vyzkoušet?
Přijďte na WORKSHOP ENKAUSTIKY vedený Jaroslavou Bendovou!

Galerie 9, středa 18. října od 16,00 hodin

JAROSLAVA BENDOVÁ

Vystudovala obor speciální pedagogika na TU v Liberci a UK v Praze.

V současnosti se věnuje arteterapii (studium u předního českého arteterapeuta Miroslava Huptycha, terapeutický výcvik SUrArte – probíhá). Jako pedagog působí na Střední škole technické, gastronomické a auto- mobilní v Chomutově. Trpí postupnou ztrátou zraku, léčba zatím není (prý se na tom pracuje).  Aktivně malovat a fotografovat začala v roce 2010. Hlavním impulsem byla účast na letní škole, kde probíhala arteterapie vedenáJosefem Zíkou. Vyzkoušela si různé techniky (olej, pastel ...), výtvarnou cestu však našla v zajímavé nevšední technice zvané ENKAUSTIKA. Do tajů barev pronikala pod vedením Kamila Sopka, dalšího člověka, který sehrál v jejím uměleckém životě zásadní roli. Horký vosk dovoluje výtvarnici i přes zrakový handicap přenést emoce na papír či plátno. V tvorbě se odrážejí přírodní scenérie tak, jak je cítí.

Od roku 2011 aktivně vystavuje. Její díla znají lidé z výstav v Praze, Brně, Ostravě, Opavě, Olomouci, Ústí nad Labem, Jirkově, Chomutově, Karlových Varech, Valašském Meziříčí, Zlíně, Litvínově, Mostě či Podbo-řanech. Ilustracemi doprovodila např. básnickou sbírku Taťány Králové „Oči za očima“.

Znovu objevenou techniku se snaží zpřístupnit  všem zájemcům v rámci workshopů nebo individuálních kurzů enkaustiky  www.enkaustikaobrazy.estranky.cz

Co je ENKAUSTIKA?

Název pochází z řečtiny a znamená napojovat či spojovat voskem. Je to technika starověkého původu, objevuje se (jak už jsme zvyklí) v Egyptě kolem roku 100 - 300 po Kristu a to konkrétně při malbě pohřebních portrétů a ikon. Podobně lze najít zmínky o ní z ob-dobí starověkého Řecka a Říma.

Enkaustika je malování horkým voskem s barevným pigmentem (původně směs včelího vosku, damarové pryskyřice, lněného oleje a barevného prášku). Aplikace na předem připravený povrch dřeva, plátna, či papíru byla prováděna rozpáleným kovovým nástrojem.

V dnešní době se požívají enkaustické barvy či voskovky a žehlička, buď enkaustická, nebo „babičkovská“, též lze použít enkaustické pero (dřevěný kolík zakončený miniaturní žehličkou). Voskovkami (kombinací několika barev) se potře část zahřáté žehličky a tahem po podložce vzniká dílo, které může být abst-raktní či realistické. O výsledku mj. rozhoduje směr tahu a kombinace barev, druhy nástrojů atp. Práce na enkaustickém obrazu zpravidla končí fixativem. Díla jsou osobitá a křehká, zranitelná. 

Objevování dalších a nových výtvarných formací je procesem nikdy nekončícím. Zprvu hraje velkou roli náhoda (pokus a omyl). Posléze u zkušeného umělce se skvěle zvládnutou technikou enkaustiky, což je patrno z děl paní Jaroslavy, umělec přenáší svoje niterné pocity a emoce na podložku kreativně, avšak současně procesem řízeným a cílevědomým.