Rostislav Osička KRÁSA POHYBU - OD ANTIKY K DNEŠKU

KRÁSA POHYBU - OD ANTIKY K DNEŠKU

Umělecká tvorba jako projev duše člověka je hledáním jak cesty sepětí se světem, tímto výrazem touhy po sounáležitosti s druhými i pro-středníkem nacházení sebe sama, tak dychtěním po kráse v naději naplnění života, ve spění k dobru i k otevřeným horizontům vědomí. Takto umělecká tvorba není vyhrazena pouze profesionálně školeným jedincům, tužba po plnosti prožívání každodennosti vede i některé citlivé laiky k aktivní umělecké tvořivosti, v reakci proti pasivitě dává zaznívat jejich obrazotvornosti, silám imaginace, odrážejícím a tlumo-čícím pocity, city i fantasii. Nedílnou a neoddělitelnou součástí výtvar-né kultury je tak insitní umění, díla tvůrců, jinak povětšinou vykona-vatelů civilních povolání, kteří skládají a přináší obraz svého vnějšího
i vnitřního světa: světa jak jej znají ze svých každodenních zkušeností, ale i světa svých představ a ideálů.
Z takovýchto podnětů vyvěrá i tvorba Rostislava Osičky, u široké veřejnosti populární postavy našeho vrcholového sportu: bývalého reprezentanta v boxu, svým bytostným zaujetím malbou i dosaženými výtvarnými výstupy dnes vpravdě malíře.

Výtvarné dílo Rostislava Osičky tlumočí umělcovy prožitky života, vedle jeho četných zájmů odráží údiv nad mnohostí světa, sděluje okouzlení proměnlivostí tvarů a barev, vyjadřuje spontánní podiv nad krásou re-ality; příběhy autorových obrazů: postřehy dějů i esence pocitů a ná-lad ve svém vyústění jsou tak i zobecněním cest a ústění lidských osudů. Odtud pramení také rozprostřený námětový obzor malíře: obrazy květin a kolorit jejich zátiší (kompozice Slunečnice; Lilie; Uvadlé květy), něžně vyznívající akty, panoramata krajin (Panenská zátoka), ve vazbě na rodný kraj: Jižní Moravu, často zobrazující kouzlo vinic (Vinobraní; Červánky nad vinicemi), obrazové kompozice hovořící o vlastním potěšení z vychutnávání vína, i výjevy z městského života
a zákoutí Prahy (Masaryčka; Palmovka).  Přirozeným centrem námětů děl je pak sport, k jehož pojetí si Osička vybudoval osobitý malířský styl plně vyjadřující dynamiku i poetismus sportovních odvětví; přímo výtryskem snah o uchopení daného tématu je pak pro autorovu vý-stavu Krása pohybu vytvořený, dále však stále otevřený a rozvíjený soubor obrazů představ scén z  utkání a klání řady populárních spor-tů a to v jejich dějinném rámci od antiky k dnešku. Promítá se svět atletiky s hody oštěpu či disku (Diskobolos), s běhy na krátké trati
i s maratonem, okruh míčových her: košíkové, házené, fotbalu i rugby, sportů zimních: rychlobruslení i krasobruslení s tanci na ledě, u lyžo-vání sjezd, běh a skoky na lyžích, kolektivní hry jako je lední hokej, zobrazena je rovněž cyklistika, vodní sporty (Jízdakanoí), v jeho elegan-ci tenis. A nezapomíná se i na jezdectví (Kůň ve skoku) a dostihové závody (Velký kůň s jezdcem; 3 velký koně). Velkým tématem jsou pak silové sporty, vizuální ohlédnutí pnoucí se nad historií zápasení od bojů gladiátorů v koloseu, i se šelmami, přes starověký, dodnes však velice populární japonský národní sport sumo s typicky zavalitými zápasníky v obřadním postoji „šiko“ v počátečním souboji očí
a s pozadím promenád manekýnek a prostřených tabulí vybraných pokrmů, až třeba po utkání v řecko-římském zápasu. Při tlumočení atmosféry některých sportů není opominut ani kritický pohled na nejrůznější nešvary provázející jejich zákulisí: fotbalové hřiště vydláž-děné bankovkami symbolizuje jak ve sféře fotbalu protáčející se ohromné toky peněz včetně enormních příjmů hráčských hvězd, tak
i pachuť afér z uplácení výsledků zápasů; to, že hokej se někdy - za aplausu, jásotu a skandování méně sportovní části diváků -  zvrhává v pěstní boj, naznačuje oblečení útočníka do boxerek, na pozadí gol-fových greenů se rýsující siluety limuzín a číšníků roznášejících nápo-je odráží snobismus tamní společnosti, úsměvného, mírně ironického pohledu není ušetřena ani přehnaná honba za bicepsy u kulturistiky. Naproti tomu nejplněji svoji lásku, vřelý osobní vztah Osička vyjadřuje k boxu, který je pro něj i nejvlastnějším a nejpřirozenějším motivem pro výtvarnou tvorbu; netoliko v postihu soutěživosti v tělesné zdat-nosti, obratnosti a vytrvalosti, ale i v čestnosti a chlapském gentle-manství. Daný sport je pak ilustrován opět v historickém panorama od pěstních zápasů našich dávných prapředků v prehistorickém období lidského rodu a poté utkání v antice (Olympia 776 př.Kristem), přes novější historii organizovaných zápasů ve Staré Anglii (Anglie 18. stol.) a v Americe na počátku 20. století (Nevada) či v dále během 30. let (Velký box match; Chicago1939) po dnešek (Rady kouče; Profi box Sazka Aréna 2005). Jakýmsi závěrem souboru obrazů se sportovní tématikou, i pohledem na dosavadní završení sportovní kariéry uměl-ce v dnešní roli trenéra, jsou scény z posilovny a fitcentra; i když se
v nich odráží autorovo pracovní prostředí, před autentickým zobraze-ním skutečných prostorů je dávána přednost podchycení zde panují-cího sportovního ducha, zachycení vypjetí výkonů k mezím možností. To všechno je podáno s nevšední upřímností a čistotou pohledu, výraz obrazů vymaněný z akademické rutiny dosahuje často básni-vých dimenzí, uvolněný styl malířského rukopisu pak divákovi nabízí
i vstup do jeho vlastních představ a rozjímání. 

Autenticita, spontaneita a čistota Osičkových obrazů svědčí o tom, že jejich autor tvoří z vnitřního popudu, totiž z hloubky duše, působivost děl a jejich sdělná síla se odvíjí jak z pravdivosti obsahů, tak i z určité-ho výrazového symbolismu, projevu to imaginace vycházející z podvě-domí. A mohli bychom diskutovat mnoho dalších stránek umělcovy tvorby, například její estetickou, emocionální a sociální citlivost, v dalším bychom také mohli obsáhleji rozebrat rysy samotného tvůrce, jeho tvůrčího potenciálu daného osobní zvídavostí a šířkou zájmů, otevřeností a vnímavostí, opětovně zmiňme, že pramenem jeho tvorby je inspirace okolím, vlastní představivostí a fantazií. Zvláště pak je potřeba v obrazech ocenit bezprostřednost a upřím-nost vyjadřování myšlenek a citů, obrazy samotné jsou tak zrcadlem umělcova srdce a duše. Svým dílem Rostislav Osička netoliko dokládá, že můžeme dát za pravdu jeho vlastní výpovědi „ Když bych porovnal, kolik času strávím v boxerně a kolik malováním, tak se považuji za ma-líře“, ale také to, že zdaleka není outsiderem české výtvarné scény. Jeho obrazy nám totiž otevírají cestu k poetickému vidění světa a tak k překonávání chmur a obtíží dneška, dobrotou své otevírané náruče poskytují naději, jsou nám oporou k zítřku; za to vše si zasluhují velkou pozornost a naše díky.

                                                                        Ivo Janoušek 

ROSTISLAV OSIČKA

Narozen 15. 10. 1956, Valtice,
okr. Břeclav, žije a tvoří v Praze

profesí boxer, malíř autodidakt

má syna Rostislava a dceru Klaudii

Studia

v mládí Lidová škola umění
v Břeclavi

Slovanské gymnázium v Olomouci

Sportovní kariéra

1971 - 1974 boxoval za ODPM Hodonín

1974 – 1975 boxoval za ZVL Skalica

1x mistr ČSSR a několikrát ČSR, vítěz osmi mezinárodních turnajů

3x bronzová medaile na MSA: Kuba, Korea, SSSR, 1x bronzová medaile na ME, Německu

vychoval a trénoval několik našich reprezentantů v boxu

v současnosti trénuje ligové BBC OSA ve Fitness Centru Beck International

nabízí odborné kondiční tréninky pro širokou veřejnost, věkově neomezeno (nauka boxerské techniky, zlepšení fyzické kondice a koordinačních schopností, úprava nadváhy)

Samostatné výstavy

2003 Nová síň, Praha

2004  Solidní nejistota

2006  Galerie Lazarská, Praha

2007  Literární kavárna Řehoře Samsy, Lucerna, Praha

2008  Galerie Katarská, Praha

2010  Kostel sv. Šimona a Judy, Praha

2011  Galerie Nora, Truhlářská ul., Praha

           Galerie Pyramida, Praha (společně s Radkou Kuželovou)

2012  Vinotéka u Vavrysů (3x tematická výstava o vínu)

2012-13  Kavárna MED Café, Praha, roční expozice

2014 Galerie 9 

2005  La Fabrika

2007  Podnikatelský vzdělávací institut Pyramida, Praha

2011 Výstava obrazů sdružení BENE, jako host, KK Poštovka, Praha 5

2013  Galerie Nora, Gorazdova ul., Praha

Umělec o sobě

Malovat jsem začal již na základ-ní škole. V 15-ti letech jsem navštěvoval LŠU v Břeclavi. Do 19 let jsem bydlel v Moravském Žižkově. V roce 1976 jsem nastou-pil jako armádní sportovec
do Dukly Olomouc a několik let jsem reprezentoval naši rozkra-denou, ale přesto krásnou republiku. V tomto mém sportov-ně nejaktivnějším období jsem se začal přátelit s malíři a sochaři, např. s Georgio Stejskalem
a Tomem Měšťánkem. Jejich tvorba mě silně ovlivnila, mnoho probdělých nocí jsem trávil v jejich ateliérech a také v kavár-nách, kde se malovalo, žilo, ale také hodně pilo víno. V brzké době měl můj bouřlivý noční život negativní vliv na mou sportovní výkonnost v ringu. V roce 1979 jsem měl cestovat na ME do Tampere, před soustře-děním jsem opět popíjel a před svým odjezdem se serval s nějakými maníky v Praze, za to jsem od soudruhů vyfasoval doživotní dištanc. Časem mně můj trest překvalifikovali na 2 ro-ky. Začal jsem zase boxovat, ale už to nebylo ono. Byl jsem také v užším výběru na OH Moskva, kam jsem nakonec kvůli špatné životosprávě nebyl nominován. Prošel jsem životní krizí – démon alkohol mě nechtěl pustit ze svého sevření. Díky bohu a opě-tovnému tvrdému boxerskému tréninku jsem se však opět postavil na vlastní nohy! V pozdějších letech, když už jsem bydlel v Praze, jsem se tak se-známil s dalšími malíři: Jiřím Sozanským, Václavem Benedik-tem a Josefínou Garaiovou.
Od nich jsem také načerpal určitá moudra pro malbu. V současné době jsem boxerským kondičním trenérem v BBC. Jsem také členem kaskadérské skupiny Filmka.

Kontakt:

www.boxosicka.cz

mail: info@boxosicka.cz

tel.: 603 265 041